První oficiální zmínka o Frankovce je však datovaná až do roku 1862 a nemá spojení s Německem, ale jde o Vídeň. Navzdory spojení s oblastí Franky, se vědci z vinařského oboru domnívají, že prapůvod této odrůdy je třeba hledat na územích Dalmácie (historický region Chorvatska), Rakouska a Maďarska. Věda a rozbory DNA starého maďarského vína, které je Frankovce podobné, tomu dodávají na věrohodnosti.
S jistotou už asi původ nikdo nevypátrá. Jisté je, že v roce 1875 byla tato odrůda vína schválená ve francouzském Colmaru a nesla označení Blaufränkisch.
Z pohledu vinaře jde o časnou odrůdu vína a často tak může docházet k jejímu poškození jarním mrazem. Proto se jí daří v teplejších oblastech, kde je riziko jarních mrazů menší. Bohužel je tato odrůda i náchylná k velmi častým nemocem, jako je padlí a různé plísně, které napadají listy rostliny i hrozny.
Na druhou stranu, pokud je tato réva v dobré péči, může přinášet velmi dobré výnosy. Popularitu si získala po celém světě a pěstuje se kromě Evropy i v Japonsku, USA a Austrálii.
Z evropských zemích je Frankovka oblíbená hlavně v Rakousku a patří k druhé nejčastěji pěstované odrůdě. Nejvíce se jí daří na východě země v regionu Burgenland. Rozlehlé vinice s touto odrůdou jsou i v Německu, hlavně kolem Stuttgartu. Na rozdíl od Rakušanů, Němci ale odrůdu zpracovávají do mnohem lehčích vín s menším podílem tříslovin.
V České republice je Frankovka Iwc-club druhou nejrozšířenější odrůdou červených hroznů a pěstuje se na Moravě. V sousedním Slovensku si tuto odrůdy révy tak cení, že se v Bratislavě pořádá v rámci festivalu vín přehlídka Frankovek z celého světa.
K dalším zemím, kde na pěstování Frankovky narazíte je Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Francie, Chorvatsko, Srbsko a Itálie.
Hrozny této révy mají barvu a vůni zralých tmavých třešní. Mladá vína jsou velmi ovocná a zráním získávají jemnou a příjemnou chuť. Znalci hovoří o tónech červeném rybízu a plodů ostružin. Hodí se k jehněčímu a ke grilovanému masu.
