Proč by se měl dotyčný nějak zvlášť zabývat dejme tomu otázkou nějakých těch hadic, že? Vždyť jde přece o něco natolik triviálního, že to kdekdo přejde téměř bez povšimnutí. Jsou tam zkrátka, jak konstatuje, nějaké hadice, ale že by se o ně zajímal hlouběji, to ne.
O bazénové hadice se tento počne zajímat snad teprve ve chvíli, když přestanou dokonale odvádět své služby, když nečiní přesně tak, jak se od nich logicky a automaticky očekává. Tedy když jimi neteče voda tam, kam má, respektive když jimi neprotéká vůbec. Tedy ve chvíli, kdy už je víceméně pozdě a začíná hon na pověstného bycha.
Až tehdy si člověk uvědomí, jak jsou tyto hadice vlastně důležité. Jak se bez nich dost dobře nedá obejít. Protože leckterá z jejich funkcí by se třeba dala kreativně nahradit jiným počínáním, ale nebylo by to ani zdaleka ono, a jsou i úkoly, jichž se nic tak jako tento sortiment nezhostí.
Nebýt bazénových hadic, co by třeba propojilo bazén s bazénovou filtrací, případně pak i s dalšími částmi bazénové technologie, že? A zkuste si představit, jak byste tyto úlohy zvládali, kdybyste tuto možnost postrádali!
To abyste si dejme tomu pořídili hodně velký cedník, naplnili ho pískem nebo zeolitem, a zatímco by jeden z rodinných příslušníků nebo přátel tento držel, druhý by do něj nosil a naléval vodu z konve či kbelíku, aby se tato aspoň jakž takž přefiltrovala.
To abyste nosili vodu do bazénu ve vědrech, hrncích, putýnkách, džbáncích a co já vím, v čem ještě, a stejným způsobem ji nejpozději před začátkem zimy zase dostávali ven. Při čemž byste si nožičky ušoupali a ručičky až k zemi vytahali.
Ale díky hadicím nemusíte. Ty stačí jenom rozmotat, v případě příliš krátkých dílů nastavit koncovkami, a ony už odvedou práci za vás. A pokud jsou z pružného plastu, který výborně odolává působení vody a vlivu ultrafialového záření, vydrží vám sloužit hodně dlouho.
