Také ovšem dříve lidé neměli doma velké bazénu. Tudíž ani řasy v nich nebo spoustu choroboplodných zárodků. To přinesla až naše moderní doba. A s ní také přišly výzkumy, které vodu rozebraly tak, že si dnes nejsme jistí, která je ta správná. Kdo kdy slyšel o tom, že může být voda tvrdá nebo měkká, kyselá nebo zásaditá? Copak je to ocet? Vlastnosti vody jsou různé a abyste se je dozvěděli, musíte na to mít patřičnou výbavu. Jasně, laboratoř si asi pořizovat kvůli bazénu nebudete, ale vězte, že například testery na kyselost a zásaditost mít musíte. Tato vlastnost vody totiž udržuje účinnost chloru jako takového.
Pokud není v bazénu správné pH, klesá jeho účinnost a neznalý problému jen přidává další a další chlor. Potom se mocně diví, že se u citlivých jedinců může objevit zarudnutí a svědění pokožky, nebo mohou někoho pálit oči. Nadbytek chloru ve vodě není rozhodně moc dobrá věc. Aby byla voda optimální, máme zde něco jako pH do bazénu a spoustu další věcí. S každou je třeba umět zacházet. Ne, není to nic složitého, stačí jen znát dávkování o nic jiného zde prakticky nejde. Právě proto je nutno mít různé testery, kterými si ověříme, čeho je ve vodě nedostatek, a to co jí chybí potom dodáme, dnes většinou v tabletách.
Ty se mají umístit do plováku, který pak cestuje pomocí větru po hladině, a tak vlastně provádí pomalou distribuci toho, co zrovna ta či která tableta obsahuje. Což může být stejně chlor, jako třeba látka, která právě dokáže udržet pH v normě. Péče o vodu v bazénu má svá pravidla a není zrovna moc moudrý nápad je porušovat či nějak experimentovat. Tohle se pak může vymstít ve formě řas, které mohou vodu zlikvidovat. Do bazénu už to pak nikoho lákat nebude a odstranění těchto věcí pak trvá a je to poměrně náročné jak na čas, tak i na práci. Proto se snažte provádět měření pravidelně.
