Někde jsem si přečetla o úspěšném formátu seznamování, který k nám přišel z USA - jakési rychlé rande. Stejný počet žen a mužů se sejde na nějaké neutrální půdě - v kavárně například. Každá žena má svůj stoleček a muži rotují po 3 - 8 minutách. Pak každý napíše s kým by se chtěl znovu vidět a je to.
Systém se mi zdál jednoduchý, funkční a časově nenáročný ( kdo má čas ztrácet čas při rande na slepo s katastrofou u skleničky vína?)
Řekla jsem si, když tam budou hrůzy, 3 minuty přežiju...ale hlodal ve mě červík, co když tam bude někdo normální? Nechám si ujít tuhle šanci na romantický vztah zakončený vytouženou svatbou?
No to bych byla teda sebevrah! Jdu tam!
8 žen, 6 z nich zajímavých, z čehož 2 opravdové sexy baby..
8 mužů, ani jeden zajímavý, přičemž 3 opravdu parádní karikatury..
Kde je tady exit? pomyslela jsem si...
Prví 3 minuty se odehrály ve stylu: Jsem tady jen náhodou, jinak nemám problém se seznamováním, holky na mě docela letí, ale já jsem hodně vybíravej...
Další 4 x 3 minuty bylo vesměs ticho ( očekávala se stručná prezentace mé osoby) a poslední 3 x 3 minuty jsem byla zasypaná otázkami typu: kde bydlím, jakou polohu mám ráda při sexu, proč nemám ráda pivo a jaký rockový koncert jsem naposledy navštívila?
Myslím, že rychlé rande zase rychle vypustím ze svých nápadů, ale alespoň jsem mohla napsat tenhe článek..
Nejnovější Komentáře